Výlet na východní Slovensko 14. - 16.6.2014

Ve dnech 14. - 16. června 2014 jsem podnikl na svém skútru Piaggio Beverly 125ie dosud nejdelší výlet a vůbec poprvé i vícedenní. Vyrazil jsem na východní Slovensko, kde cílem byl Poproč, vesnice kousek od Košic. Za tyto tři dny jsem najel celkem 910 km.

Na tento dlouho plánovaný výlet jsem vyrazil v sobotu ráno 14. června. Počasí podle předpovědi mělo být dost divoké, hrozily přeháňky, zejména v severní části Moravy a Slovenska, tak jsem se rozhodoval opravdu až na poslední chvíli, jestli na tak dlouhý výlet vůbec jet. Po dešti se mi fakt jezdit nechce.

Původně jsem měl plánováno jet severní trasou, tzn. směrem na Hranice, Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm, Makov, Žilina atd. Dle předpovědi a pak i skutečně zde v těchto oblastech bylo škaredě, tak ještě v pátek večer jsem honem na rychlo překopával trasu více na jih. Takže nakonec jsem jel směrem na Přerov, Otrokovice, hraniční přechod Starý Hrozenkov / Drietoma.

Jak se ukázalo, zvolil jsem velmi dobře. Jednak jsem se vyhnul těm největším lijákům, i když pár kapek jsem cestou také schytal, ale hlavně měl jsem možnost jet opravdu krásnou krajinou. Škoda, že místy byly silnice v hodně žalostném stavu, kde jsem místo kochání pohledem na krajinu musel spíše mít oči přilepené na vozovce, abych stihl kličkovat mezi výmoly, kterých místy bylo opravdu požehnaně. Ne všem dírám jsem se stihnul vyhnout, tak po každé ráně pohled do zrcátka, abych se ujistil, že jsem neztratil kufr.. :D. Ale je fakt, že takto poničené silnice nejsou žádnou vzácností i u nás... :-(.

Cestou jsem si udělal menší zastávku v Trenčíně, kde jsem si chtěl prohlédnout místa vhodná k parkování skútrů pro výlet na hrad Trenčín, který máme v blízké době v plánu podniknout. Takže jsem zaparkoval na náměstí pod Trenčianským hradem a pak jsem si dal výšlap na hrad.

Došel jsem jen k pokladně, dovnitř jsem nešel, prohlídku samotného hradu jsem odložil na jindy, až zde pojedu společně s manželkou, případně i s dalšími, kdo budou mít zájem se přidat  :-).

Z hradu jsem sestoupil na náměstí, kde jsem si dal výbornou zmrzlinu, tady se na výletě také určitě zastavíme :-). No a pak už nastal čas pokračovat dál, čekala mě ještě dlouhá cesta.

Dál jsem již neučinil žádné významnější zastávky, které by stály za zmínku. Cestou jsem stavěl jen dle potřeby většinou na benzinkách pro krátký odpočinek, občerstvení atd.

Možná bych se mohl zmínit o policejní kontrole, někde v místě mezi Rožňavou a Moldavou jsem zahlédl policejní hlídku v protisměru. Asi se zrovna nudili, protože jak mě zmerčili, tak okamžitě vystartovali přes cestu a hned mě stavěli. Byl jsem zvědavý, co bude, protože tohle bylo vůbec poprvé, co mě stavěli na Slovensku na skútru.

Policajti byli dva, takoví mladší kluci, chtěli řidičák a techničák. Jak zjistili, že jedu až z Česka a ještě na skútru 125, tak se hodně divili, že jsem podnikl takovou cestu, a tomu se divili i další lidi, které jsem cestou při zastávkách potkal a prohodil pár slov. Jako nevím, čemu se všichni diví, asi hodně lidí žije v mylné domněnce, že na skútru 125 lze jezdit jen na malé pojížďky. A že na stodvacetpětce lze podnikat i dlouhé výlety, jsem toho živým důkazem i já :-). Sám jsem za loňský a letošní rok stihl na 125-ce najezdit tisíce km na výletech... :-).

No trochu jsem odbočil od silniční kontroly, takže ta proběhla v pohodě, spíše to bylo přátelské poklábosení o skútrech, motorkách, krásách Slovenských. Ještě mi dali radu, ať jezdím opatrně, prý někde v těch místech se nedávno zabil motorkář... Pak mi popřáli šťastnou cestu a já pokračoval dál, už do cíle své cesty, kterým byla vesnička Poproč. Zde jsem pobyl u rodiny až do pondělí 16. června 2014, kdy hned po ránu jsem vyrazil na cestu zpět. Původně jsem měl v plánu v neděli odpoledne zajet do Košic, ale v tu dobu tam bylo poněkud deštivo, takže nakonec jsem si návštěvu Košic na skútru nechal na jindy...

Jak jsem se již zmínil, na cestu zpět domů jsem vyrazil v pondělí 16. června. Hned od rána bylo krásné počasí, obloha vymetená, ale také poměrně chladno. Jel jsem tentokrát severní trasou, tzn. z Rožňavy jsem to vzal směrem na Poprad, Liptovský Mikuláš, Martin, Žilina atd.

Tentokrát jsem se zastavil na několika zajímavých místech, abych se více pokochal krásami krajiny, která je zde bezesporu nádherná. Hned první zastávku jsem si udělal na rozhledně Dobšinská hora, kde se naskytl krásný pohled na okolí i na klikatou silnici, po které jsem jel :-).

Hned kousek od tohoto místa byla odbočka na přehradu Palcmanská Maša a přilehlé vesnice Dedinky a Dobšinská Maša. Velmi krásná krajina, pokud tudy někdy pojedete, pak doporučuji se zde zastavit.

Pak jsem se ještě krátce zastavil u Tatralandie. Docela mě mrzelo, že jsem si s sebou nevzal plavky, hned bych se tam šel vykoupat. No nevadí, alespoň mám další tip na výlet spojený s koupáním :-). Vůbec celkově při jízdě určitými místy jsem si říkal, že by nebylo marné je navštívit při samostatném výletě, takže mimo krásných vzpomínek jsem si dovezl celou řadu tipů na možné výlety, které v dohledné době chci podniknout společně s manželkou a případně s dalšími zájemci :-).

Výlet považuji za velmi vydařený, i když jsem měl při plánování trochu obavy, jak to zvládnu, tak nakonec vše dopadlo velmi dobře. Osvědčil se mi také můj skútr Piaggio Beverly 125ie, jel velmi dobře, dokonce se mi zdálo, že na Slovenku mají snad lepší benzín, protože tankoval jsem na benzinkách Shell, normální Natural 95, žádný předražený Nitro apod., a zdálo se mi, že skútr táhne podstatně lépe než u nás. No těžko říct, možná jen subjektivní dojem.

Nicméně se skútrem jsem byl maximálně spokojen, naplno se mi osvědčil i na dálkové trasy. Jízda na něm byla velmi pohodlná, tak jsem si výlet opravdu užíval plnými doušky :-). Také se mi osvědčil obří zavazadlový prostor pod sedadlem a společně s velkým zadním kufrem jsem neměl větší problém nabalit s sebou na cestu vše podstatné. Jedinou výtku mám vůči chování palivoměru, ten si prostě ukazuje co chce, takže jsem měl někdy docela problém odhadnout, kolik mi vlastně zbývá paliva, tak jsem raději preventivně častěji tankoval.

Takže shrnuto, za tento krásný třídenní výlet jsem najel celkem 910km, a už se těším na další výlety, které snad budu moct v brzké době opět podniknout :-).

Kompletní fotogalerie z výletu na Rajčeti.

Video z výletu: